- Michaela Mrázková
Elektronické zdravotnictví (eHealth) v Evropě
Co je to eHealth?
eHealth je využití informačních a komunikačních technologií ve zdravotnickém sektoru. eHealth je navíc souhrnným označením pro elektronickou zdravotní dokumentaci, TeleHealth (vzdálená konzultace s lékařem), elektronické recepty (eRecepty), vzdáleně monitorující zařízení a bio sensory. Jednou z podskupin eHealth je také tzv. mHealth (mobilní zdravotnictví), které využívá mobilních zařízení (smartphonů) k monitorování zdravotního stavu a komunikaci s lékaři.
Mobilní aplikace spadající pod mHealth se zaměřují na množství oblastí týkajících se zdraví, např. malárii, HIV, užívání tabáku a alkoholu, diabetes a zdraví těhotných a kojících žen. Dle týdeníku The Economist existovalo na konci roku 2016 okolo 165 000 aplikací spadajících pod mHealth.

K čemu je elektronické zdravotnictví dobré?
V roce 2012 vydala Evropská komise následující prohlášení: „Pokud je elektronické zdravotnictví (eHealth) aplikováno efektivně, zajišťuje individuálně přizpůsobenou zdravotní péči, která je cílená, efektivní a zároveň napomáhá ke snížení chybovosti v diagnostice a léčbě pacienta. Elektronické zdravotnictví je spojeno se socio-ekonomickou inkluzí a rovností, vyšší kvalitou života a se zvýšením práv pacientů.“
V jakých oblastech by se mohly projevit výhody eHealth?
Finanční a časová úspora
Náklady na zdravotnictví neustále rostou, především díky stárnoucí populaci a zvýšené kvalitě léčby. Využití informačních a komunikačních technologií ve zdravotnickém sektoru by mohlo poskytnout řešení díky efektivnímu využívání financí ve zdravotnickém sektoru. Cílem využívání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví přitom není jen zvýšení efektivity, ale také zlepšení celkové dostupnosti a zvýšení kvality zdravotní péče. Následující tabulka poukazuje na příklady oblastí, ve kterých by mohlo být zavedení elektronického zdravotnictví přínosné.
Příležitosti pro zvýšení efektivity / snížení nákladů:
Vytvoření elektronické dokumentace
Rychlý přístup k dokumentaci pacienta napomůže rychlejší diagnostice a léčbě
Placení za služby
Dokumentace účtů, platebních systémů
Informace o službách hrazených pojišťovnou
Ochrana před zneužitím údajů
Diagnostika na dálku
Pacient šetří čas
Efektivnější využití času specialistů
24/7 call centra
Snížení potřeby osobní návštěvy lékaře
Systémy včasného varování
Efektivní prevence
Objednávky
Automatické rozesílání zpráv pacientům
Recepty
eRecepty šetří čas a finanční prostředky potřebné k tisku papírových receptů*
Doporučení
Přístup k nejbližším dostupným zdrojům, např. specialistům
Výzkum
Vývoj databází, které mohou být použity pro účely výzkumu
Redukovat opakovaný a nákladný primární výzkum a shromažďování dat
Možnost využití umělé inteligence
Umělá inteligence by v budoucnosti mohla být schopna pomáhat lékařům v rozhodování na základě shromážděných dat a předchozího výzkumu
*Lékaři ve Švédsku odhadují, že systém eReceptů ušetří průměrně 30 minut denně a 91 % lékařů se shoduje, že jsou eRecepty oproti původním ručně psaným receptům časově úsporné. eRecepty šetří kromě času také cenu za tisk papírových receptů. V Estonsku cena receptů klesla z 63 668 EUR v roce 2009 na 1000 EUR v roce 2010, poté, co byl zaveden systém eReceptů.
Zdravotnictví bez hranic
Občané Evropské unie budou moci využívat zdravotnictví bez hranic na území Evropské unie, což pacientům umožní vybírat si lékaře i za hranicemi domovského státu. Cílem je zavedení centrální elektronické databáze a elektronických receptů, které budou využívány v případě poskytnutí zdravotní péče v zahraničí. Zdravotnictví bez hranic se bude zabývat otázkou sdílení dat mezi zdravotnickými zařízeními v EU a pokud má celý systém fungovat efektivně, bude nutné vytvořit uzly spojující národní zdravotnické sítě, zavést jednotnou identifikaci pacientů (eID) a sjednotit evropský systém elektronických receptů.
Snížení chybovosti ve zdravotnictví
Elektronické databáze ve zdravotnictví by s sebou mohly přinést zvýšení bezpečnosti pacientů. Díky elektronickým databázím budou mít lékaři přístup ke kompletním zdravotním záznamům pacientů, což např. zamezí předpisu interferujících léků.
Současná situace elektronického zdravotnictví v Evropě
Nejpokročilejší systémy eHealth jsou ve Finsku, Švédsku, Španělsku a v Dánsku
Občané zemí, ve kterých jsou systémy elektronického zdravotnictví nejpokročilejší, mají vysokou úroveň digitální gramotnosti. Ve Švédsku má 76 % obyvatel přístup k mobilnímu internetu a s nadcházejícím pokrokem v oblasti elektronického zdravotnictví se předpokládá, že až o 7 % více pacientů bude mít přístup ke zdravotní péči.
Nejméně pokročilé systémy eHealth jsou v Albánii, Montenegru, Bulharsku, Polsku a na Kypru
Například v Polsku má stálý přístup k mobilnímu internetu pouze 26 % obyvatel, což je překážkou při zavádění systému elektronického zdravotnictví.
Výzvy elektronického zdravotnictví
Nerovnoměrný rozvoj eHealth v EU
Prozatím neexistuje žádný spolehlivý důkaz, že zavedení eHealth sníží ceny zdravotnictví. Zjištění, která plynou z výzkumů, jsou navíc nekonzistentní, což nadále zpomaluje zavádění elektronického zdravotnictví v jednotlivých státech. Finanční prostředky, které se ušetří díky efektivitě elektronického zdravotnictví mohou být v některých případech vyváženy pořizovacími náklady na nové počítačové systémy.
Náklady spojené se zaváděním elektronického zdravotnictví se v jednotlivých státech budou lišit zejména z toho důvodu, že současná úroveň informačních technologií se v členských státech EU značně liší.
Dle výzkumu Torrent-Senllens et al. Z roku 2016, „Země s nízkou úrovní informačních a výpočetních technologií, což znamená země s nižší úrovní širokopásmového připojení, méně uživateli internetu a méně rozvinutými technologiemi ve zdravotnictví, ušetří díky elektronickému zdravotnictví mnohem méně kvůli investicím, které budou muset udělat, aby se v používání technologií dostali na úroveň vyspělejších států.“
Nejmenší úsporu bude elektronické zdravotnictví znamenat pro Montenegro, Bosnu a Hercegovinu, Turecko, Chorvatsko, a Albánii, především kvůli nízkým digitálním schopnostem obyvatel těchto států a nízké míře využívání internetu.
Nerovnoměrný rozvoj elektronického zdravotnictví je hlavní překážkou pro zavedení zdravotnictví bez hranic. Jedna z největších výzev, které EU čelí, je srovnání systémů jednotlivých zemí na podobnou úroveň a také ujištění, že žádná část Evropy z tohoto systému není zcela vyloučena. Další výzvou je zvýšení celkové digitální gramotnosti, a to především mezi staršími lidmi, kteří nejsou v oblasti IT vzděláni.
Bezpečnost dat
Většina občanů EU rozvoj elektronického zdravotnictví podporuje. Nicméně většina obyvatel se obává narušení soukromí a zneužití osobních údajů. Jedna z největších výzev pro EU je tedy zvýšení povědomí občanů EU o bezpečnosti dat a také zvýšení současných standardů v oblasti zabezpečení dat. Jedním z prostředků pro zvýšení zabezpečení eHealth je například používání tzv. elektronických podpisů.
V roce 2016 Evropská komise vydala Privacy code of conduct for mHealth apps, který poskytuje vývojářům aplikací praktické informace ohledně souhlasu, minimalizace dat a celkové úrovni zabezpečení v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů (GDPR).
Zdroje:
Arak, Plotr, and Anna Wójcik. "Transforming eHealth into a political and economic advantage." EHealthNews.eu. N.p., 30 June 2017. Web. 10 July 2017.
"Cross Border eHealth." EAMSP.org. N.p., 02 Dec. 2015. Web. 15 July 2017.
"Cross border health care in the European Union." N.p., n.d. Web. 25 July 2017
"The European Digital Health Revolution." Digital Single Market. N.p., n.d. Web. 10 July 2017.