Elektronické zdravotnictví (eHealth) v Evropě

Co je to eHealth?

eHealth je využití informačních a komunikačních technologií ve zdravotnickém sektoru. eHealth je navíc souhrnným označením pro elektronickou zdravotní dokumentaci, TeleHealth (vzdálená konzultace s lékařem), elektronické recepty (eRecepty), vzdáleně monitorující zařízení a bio sensory. Jednou z podskupin eHealth je také tzv. mHealth (mobilní zdravotnictví), které využívá mobilních zařízení (smartphonů) k monitorování zdravotního stavu a komunikaci s lékaři.

Mobilní aplikace spadající pod mHealth se zaměřují na množství oblastí týkajících se zdraví, např. malárii, HIV, užívání tabáku a alkoholu, diabetes a zdraví těhotných a kojících žen. Dle týdeníku The Economist existovalo na konci roku 2016 okolo 165 000 aplikací spadajících pod mHealth.

K čemu je elektronické zdravotnictví dobré?

V roce 2012 vydala Evropská komise následující prohlášení: „Pokud je elektronické zdravotnictví (eHealth) aplikováno efektivně, zajišťuje individuálně přizpůsobenou zdravotní péči, která je cílená, efektivní a zároveň napomáhá ke snížení chybovosti v diagnostice a léčbě pacienta. Elektronické zdravotnictví je spojeno se socio-ekonomickou inkluzí a rovností, vyšší kvalitou života a se zvýšením práv pacientů.“

V jakých oblastech by se mohly projevit výhody eHealth?

Finanční a časová úspora

Náklady na zdravotnictví neustále rostou, především díky stárnoucí populaci a zvýšené kvalitě léčby. Využití informačních a komunikačních technologií ve zdravotnickém sektoru by mohlo poskytnout řešení díky efektivnímu využívání financí ve zdravotnickém sektoru. Cílem využívání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví přitom není jen zvýšení efektivity, ale také zlepšení celkové dostupnosti a zvýšení kvality zdravotní péče. Následující tabulka poukazuje na příklady oblastí, ve kterých by mohlo být zavedení elektronického zdravotnictví přínosné.

Příležitosti pro zvýšení efektivity / snížení nákladů:

Vytvoření elektronické dokumentace

• Rychlý přístup k dokumentaci pacienta napomůže rychlejší diagnostice a léčbě

Placení za služby

• Dokumentace účtů, platebních systémů

• Informace o službách hrazených pojišťovnou

• Ochrana před zneužitím údajů

Diagnostika na dálku

• Pacient šetří čas

• Efektivnější využití času specialistů

24/7 call centra

• Snížení potřeby osobní návštěvy lékaře

Systémy včasného varování

• Efektivní prevence

Objednávky

• Automatické rozesílání zpráv pacientům

Recepty

• eRecepty šetří čas a finanční prostředky potřebné k tisku papírových receptů*

Doporučení

• Přístup k nejbližším dostupným zdrojům, např. specialistům

Výzkum

• Vývoj databází, které mohou být použity pro účely výzkumu

• Redukovat opakovaný a nákladný primární výzkum a shromažďování dat

Možnost využití umělé inteligence

• Umělá inteligence by v budoucnosti mohla být schopna pomáhat lékařům v rozhodování na základě shromážděných dat a předchozího výzkumu

*Lékaři ve Švédsku odhadují, že systém eReceptů ušetří průměrně 30 minut denně a 91 % lékařů se shoduje, že jsou eRecepty oproti původním ručně psaným receptům časově úsporné. eRecepty šetří kromě času také cenu za tisk papírových receptů. V Estonsku cena receptů klesla z 63 668 EUR v roce 2009 na 1000 EUR v roce 2010, poté, co byl zaveden systém eReceptů.

Zdravotnictví bez hranic

Občané Evropské unie budou moci využívat zdravotnictví bez hranic na území Evropské unie, což pacientům umožní vybírat si lékaře i za hranicemi domovského státu. Cílem je zavedení centrální elektronické databáze a elektronických receptů, které budou využívány v případě poskytnutí zdravotní péče v zahraničí. Zdravotnictví bez hranic se bude zabývat otázkou sdílení dat mezi zdravotnickými zařízeními v EU a pokud má celý systém fungovat efektivně, bude nutné vytvořit uzly spojující národní zdravotnické sítě, zavést jednotnou identifikaci pacientů (eID) a sjednotit evropský systém elektronických receptů.

Snížení chybovosti ve zdravotnictví

Elektronické databáze ve zdravotnictví by s sebou mohly přinést zvýšení bezpečnosti pacientů. Díky elektronickým databázím budou mít lékaři přístup ke kompletním zdravotním záznamům pacientů, což např. zamezí předpisu interferujících léků.

Současná situace elektronického zdravotnictví v Evropě

• Nejpokročilejší systémy eHealth jsou ve Finsku, Švédsku, Španělsku a v Dánsku

Občané zemí, ve kterých jsou systémy elektronického zdravotnictví nejpokročilejší, mají vysokou úroveň digitální gramotnosti. Ve Švédsku má 76 % obyvatel přístup k mobilnímu internetu a s nadcházejícím pokrokem v oblasti elektronického zdravotnictví se předpokládá, že až o 7 % více pacientů bude mít přístup ke zdravotní péči.

• Nejméně pokročilé systémy eHealth jsou v Albánii, Montenegru, Bulharsku, Polsku a na Kypru

Například v Polsku má stálý přístup k mobilnímu internetu pouze 26 % obyvatel, což je překážkou při zavádění systému elektronického zdravotnictví.

Výzvy elektronického zdravotnictví

• Nerovnoměrný rozvoj eHealth v EU

Prozatím neexistuje žádný spolehlivý důkaz, že zavedení eHealth sníží ceny zdravotnictví. Zjištění, která plynou z výzkumů, jsou navíc nekonzistentní, což nadále zpomaluje zavádění elektronického zdravotnictví v jednotlivých státech. Finanční prostředky, které se ušetří díky efektivitě elektronického zdravotnictví mohou být v některých případech vyváženy pořizovacími náklady na nové počítačové systémy.

Náklady spojené se zaváděním elektronického zdravotnictví se v jednotlivých státech budou lišit zejména z toho důvodu, že současná úroveň informačních technologií se v členských státech EU značně liší.

Dle výzkumu Torrent-Senllens et al. Z roku 2016, „Země s nízkou úrovní informačních a výpočetních technologií, což znamená země s nižší úrovní širokopásmového připojení, méně uživateli internetu a méně rozvinutými technologiemi ve zdravotnictví, ušetří díky elektronickému zdravotnictví mnohem méně kvůli investicím, které budou muset udělat, aby se v používání technologií dostali na úroveň vyspělejších států.“

Nejmenší úsporu bude elektronické zdravotnictví znamenat pro Montenegro, Bosnu a Hercegovinu, Turecko, Chorvatsko, a Albánii, především kvůli nízkým digitálním schopnostem obyvatel těchto států a nízké míře využívání internetu.

Nerovnoměrný rozvoj elektronického zdravotnictví je hlavní překážkou pro zavedení zdravotnictví bez hranic. Jedna z největších výzev, které EU čelí, je srovnání systémů jednotlivých zemí na podobnou úroveň a také ujištění, že žádná část Evropy z tohoto systému není zcela vyloučena. Další výzvou je zvýšení celkové digitální gramotnosti, a to především mezi staršími lidmi, kteří nejsou v oblasti IT vzděláni.

• Bezpečnost dat

Většina občanů EU rozvoj elektronického zdravotnictví podporuje. Nicméně většina obyvatel se obává narušení soukromí a zneužití osobních údajů. Jedna z největších výzev pro EU je tedy zvýšení povědomí občanů EU o bezpečnosti dat a také zvýšení současných standardů v oblasti zabezpečení dat. Jedním z prostředků pro zvýšení zabezpečení eHealth je například používání tzv. elektronických podpisů.

V roce 2016 Evropská komise vydala Privacy code of conduct for mHealth apps, který poskytuje vývojářům aplikací praktické informace ohledně souhlasu, minimalizace dat a celkové úrovni zabezpečení v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů (GDPR).

Zdroje:

• Arak, Plotr, and Anna Wójcik. "Transforming eHealth into a political and economic advantage." EHealthNews.eu. N.p., 30 June 2017. Web. 10 July 2017.

• "Cross Border eHealth." EAMSP.org. N.p., 02 Dec. 2015. Web. 15 July 2017.

• "Cross border health care in the European Union." N.p., n.d. Web. 25 July 2017

• "The European Digital Health Revolution." Digital Single Market. N.p., n.d. Web. 10 July 2017.